Právě pracujeme na promyšlené a zábavné zápletce. Bývalý kapitán Tůma se po letech služby na vysoké pozici u NATO vrací zpět do České republiky. Pocelou dobu svého působení zůstal sám, protože kariéra byla jeho prioritou. Tomu jeho rodina – sestra a švagr Kouba – dodnes vyčítá. Kouba si všakneuvědomuje, že ani on
se nezměnil. Zasvětil svůj život ženám, sportu a zábavě. Když se jeho manželství začalo rozpadat, Tůma byl už v zahraničí a nebyl své sestře ani neteřím oporou.

Po letech se všichni setkávají na svatbě jedné z neteří. Dokážou sice alespoň částečně najít společnou řeč, ale staré křivdy a emoce se znovu vynořují. Během svatebního večera se Tůma a Kouba dostanou k nevšední sázce. Dokáže Kouba jako správný paragán zvládnout přechod z bodu A do bodu B, aniž by byl eliminován, spatřen nebo odhalen? Tentokrát na něj bude dohlížet přímo Tůma se svým "týmem". Tůma přitom ani netuší, že Kouba celá léta sice nepracoval na žádné ambiciózní kariéře, ale ve volném čase se věnoval trénování dětí, atletice a lezení po stěnách.

‍

Během opakované akce „Honíme Koubu“ se nejen přirozeně seznamujeme s aktuální vojenskou technikou a připraveností armády, ale také hlouběji poznáváme obě hlavní postavy. Tůma se totiž celé akce účastní společně se svou sestrou a dvěma neteřemi. Ty zpočátku akci sledují s odstupem, ale postupně začínají fandit svému otci. Pomáhá tomu i skutečnost, že se při této příležitosti dozvídají více o tom, jaký byl za mlada.

Kouba sice nakonec nevyhraje – omezený prostor a nemožnost volně používat jakékoliv prostředky byly nad jeho síly. Přesto si svým přístupem získal nejen dcery, ale i Tůmu. Jak Tůma sám říká: „Krev není voda.“

‍

‍